Kotvicí bod je jediné, co vás při slaňování drží nad prázdnem. Špatně zvolený bod znamená pád, proto jeho výběru věnujte stejnou pozornost jako jištění při lezení. V ideálním případě hledejte pevný skalní blok, mohutný strom s živými kořeny nebo skalní hrot, který není narušený erozí. Vyhněte se kamenům, které se viklají, nebo pískovcovým blokům, jež mohou být uvnitř duté. Vždy zkontrolujte, zda materiál unese nejen vaši váhu, ale i dynamické zatížení při případném pádu.

Při posuzování stromu záleží na druhu dřeva, průměru kmene a stavu kůry. Buk nebo dub s průměrem alespoň 20 cm bývá spolehlivý, ale bříza nebo smrk s měkkým dřevem mohou prasknout. Kmen musí být zdravý, bez plísní a bez dutin. Pokud použijete strom jako kotvu, obalte popruh kolem co nejnižší části kmene, abyste minimalizovali pákový efekt. Nikdy nevažte lano přímo kolem kmene bez chrániče, jinak poškodíte kůru i lano.

V některých situacích nemusí být přirozený bod k dispozici, a proto je nutné použít vlastní jištění. V takovém případě si předem nastudujte, jak správně umístit friendy, vklíněnce nebo smyčky, abyste předešli nehodě. Osvědčené postupy a praktické rady najdete v článku na adrenalin-libin.cz, kde autoři vysvětlují i běžné chyby. Vždy počítejte s tím, že se podmínky v horách mění a to, co drželo loni, může být letos uvolněné.

Před samotným slaněním si kotvicí bod vyzkoušejte – zatáhněte za něj, posaďte se do lana a sledujte, zda nedochází k pohybu. Pokud máte sebemenší pochybnost, raději hledejte jiný bod nebo použijte dvě nezávislé kotvy. Slanění je jednou z nejrizikovějších činností v horách a kompromis v jištění se nevyplácí. Pamatujte, že návrat dolů je stejně důležitý jako výstup nahoru.